Blíží se ples školy. Hodně se o něm mluví. Hlavně paní učitelka. Vyptává se, jestli naši půjdou. Taky k nám chodí jiné paní učitelky a nosí dary do tomboly. Vím, kam je schovávají, ale to je tajemství. Minulý týden přišla paní učitelka a povzdechla si, že ti deváťáci s polonézou nějak zápasí. Nevím, co je polonéza, asi něco důležitého. Paní učitelka řekla, že když začneme nacvičovat už teď, tak to do devítky stihneme. Nechápal jsem. A pak to přišlo. V hudebce jsme měli jít za nějakou holkou a říct jí, že s ní chceme tancovat. Nevěděl jsem, pro kterou půjdu a jestli vůbec. Holky nějak zčervenaly a pochechtávaly se. Pak jsme zkoušeli mazurku. Ta nám jde skvěle, říkala paní učitelka.
Ale pak jsme se měli chytnout s nějakou holkou za ruce a skákat s ní z jedné strany koberce na druhou. Docela to dunělo a šlapali jsme si na nohy. Taky mi bylo vedro. Paní učitelka říkala, že si ještě jednou zkusíme tu polku. Tvářila se nadšeně. Tak jsme ještě jednou skákali. Příští týden budeme mít ve třídě ples. Zvoní. Holky odešly na chodbu. Něco si šeptají. Smějou se. Mluví o šatech…
Tento týden se skutečně ve třídě II.B uskutečnil malý ples. Děvčata přišla v krásných šatech, chlapci si oblékli košile, ozdobili se kravatou nebo motýlkem. Moc to všem slušelo. Tancování dětem jde čím dál lépe, zvládají mazurku, základy polky, zkoušeli disko tanec, ptačí tanec. Nechybělo ani umělecké vystoupení – hra na klávesy, tombola, občerstvení. Myslím si, že jsme si náš plesíček užili a základy společenského chování děti brzy využijí.
Mgr. Ludmila Němcová – třídní učitelka